Nejstarší zpráva o naší obci je z roku 1278, kdy po bitvě na Moravském poli vtrhl na Moravu Rudolf Habsburský a u Dyjákovic ležel táborem.
Nejstarší písemné památky ukazují, že se jedná o českou osadu. Podle tvrzení biskupa Dětřicha z roku 1278 potvrdil biskup Robert klášteru premonstrátskému v Louce u Znojma patronát v Dyjákovicích, Příměticích, Šatově a Oleksovicích. Podle potvrzení biskupa Dětřicha z roku 1284 odváděly Dyjákovice (Dyax) téže Louce desátky. Kolem roku 1320 byly Dyjákovice lénem biskupským a náležely k obvodu v Modřicích. Ve 14. století ves náležela pánům z Bítova. Roku 1390 Jan Hynek z Bítova prodal Dyjákovice s poddaným lidem panu Drslavovi ze Šelnberku. V předávací listině se uvádějí Dyjákovice pouze českým jménem. Později drželi Dyjákovice Dobeš a Beneš, bratři z Boskovic. Ti v roce 1489 zaměnili ves bratřím Vilémovi a Vratislavovi z Pernštejna za 100 zlatých uherských ve zlatě.
Jan z Pernštejna přikoupil ještě v roce 1534 od města Znojma mlýn Rohrhof u Dyjákovic blíže Lávy. Dědictvím pak přišel všechen majetek na rod pánů z Lipé, kteří byli v Moravském Krumlově. Poněvadž se ale Berchtold Bohosud z Lipé zúčastnil českého povstání, propadl jeho majetek a byl pak prodán knížeti Lichtenštejnovi. Panství Dyjákovické pak bylo součástí panství Moravsko-krumlovského a mělo pak s Moravským Krumlovem stejné osudy.
Na městečko byly Dyjákovice povýšeny roku 1882 s právem dvou ročních trhů: 20. ledna – den sv. Fabiána a Šebestiána a 29. září – den sv. Michala. Dyjákovice měli jen jednu zajímavou poddanskou povinnost- na den sv. Martina byla obec každoročně povinna dovézt na zámek Moravský Krumlov bílou husu na žebřinovém voze taženém čtyřmi bělouši. Naproti tomu město Láva na rakouském pomezí muselo každoročně před svítáním na Štědrý večer posílat do Dyjákovic libru pepře jako poplatek z užívání luk řečených „Pffeferwiesen“. Když se tak jednou nestalo, protože posel zabloudil do Tasovic místo do Dyjákovic, vrchnost Krumlovská žalovala město Lávu u zemského práva. V roce 1835 kníže Lichtenštejn zrušil panský dvůr a pozemky pronajal sedlákům. Za vlády Lichtenštejnů se Dyjákovice poněmčily.
Dyjákovice zažily řadu živelných pohrom. Ze záznamů v kronice uvádíme ty největší: 27. května 1779 zničil požár 151 domů, 27. června 1780 bylo požárem zničeno 157 domů, 19. června 1800 shořelo 161 domů, 12. května 1814 shořelo 89 selských stavení, 22 chalup a 103 stodoly, rovněž s panským dvorem a myslivnou. Největší požár zuřil dne 15. srpna 1848, kdy za půldruhé hodiny zničil 173 domů a 120 stodol.
Škodily také povodně: 29. května 1820 tál sníh tak rychle, že rozvodněná Dyje strhala hráze a rozlila se do polí a pastvin. Ve stejném roce pak ještě průtrž mračen 21. května zaplavila pole tak, že voda stála na polích až do konce června a znemožnila sklidit úrodu.
Další povodně jsou zaznamenány v roce 1815, 1816 a konečně také škody krupobitím, které bylo největší 14. června 1839, zničilo úrodu na polích, 10. července 1865, kdy bylo zničeno obilí, kroupami byli pobiti ptáci a zvěř.
Kalendář akcí 2024
Letní vinný večer s kinem
sobota, 27. červenec 2024
Memoriál M. Chylíka v požárním sportu
sobota, 10. srpen 2024
Pohádková cesta
sobota, 7. září 2024
Michalské krojované hody
sobota, 28. září 2024
Dýňová stezka
sobota, 26. říjen 2024
Svatomartinský průvod
pátek, 8. listopad 2024
Virtuální prohlídky
Kontakty
Úřad městyse Dyjákovice
Dyjákovice 235
671 26 Dyjákovice
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.