Stavba připomínající gloriet ve vídeňském Schönbrunnu, jenž byl architektům (J. Hardtmuthovi, Kornhäusel) vlastně inspirací.

Byla vystavěna do vyšší polohy Lednicko – valtického areálu a to ve výšce 280 m n.m., pro dosažení komplexního ohromujícího dojmu při obdivování samotného památníku i pohledu na široké okolí z pozice stavby. 

Toto vyvýšené místo je nazýváno vrchol Homole a kolonádu zde zadal vybudovat roku 1817 kníže Jan I. z Lichtenštejna jako vyhlídku, potažmo památník uctívající zesnulého otce Františka Josefa I. a bratry Filipa a Aloise I. Podle datového rozpětí, jenž je uváděno historiky stavba byla realizována mezi lety 1817 až 1823 a druhotným účelem bylo také zaměstnat místní poddané, čili tím pomoci a zlepšit sociální podmínky ve městě. Solidární gesto, nemyslíte(?). Z architektonického pohledu je v krajním pilíři umístěno schodiště, vedoucí na vyhlídkovou plošinu na střeše, zahrnuje 24 sloupů s tzv. korintskými záhlavími a vyvýšená atika uprostřed dotváří tvar vítězného oblouku. Z moderní doby je určitě zajímavostí, že se toto umělecké dílo objevilo také v závěru pohádky O pokladech z roku 2012.