Stará znojemská radnice, postavená již roku 1260, při velkém požáru r. 1444 vyhořela a spadla i věž, postavená na budově radnice.
Proto byla při přestavbě radnice řešena radniční věž již jako samostatný objekt. Byla postavena v letech 1445 – 1448 mistrem Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Dva latinské nápisy, vytesané v kameni ve zdivu věže uvádějí dobu jejího vzniku. První nápis v českém překladu uvádí : Léta Páně 1445 v pondělí po Markétě (t.j. 19 července) počalo se toto dílo mistrem Mikulášem, kameníkem ze Sedlešovic. Druhý nápis, podobného znění, uvádí, že stavba byla dokončena v roce 1448. Výška věže i s kopulí je 79,88 m, výška zdiva 68,60 m. Stavba je zbudována na skále a její základy jsou až 3 m hluboké. Radniční věž má velmi zajímavou věžičkovou střechu, která byla původně kryta břidlicí. Většina nosných trámů pod střechou věže je dosud původních – starých přes 500 let.
Po několika opravách střešní krytiny byla roku 1592 břidlice nahrazena mědí. O dva roky později bylo opraveno zdivo, věž nově omítnuta a nabílena, ochoz (patrně toho roku teprve zřízený) byla natřen tmavě. Na všech čtyřech dílech okruží byly tehdy městské znaky, držené lvy. Jejich opravu přemalbu provedl malíř Jan Jakob, který namaloval také ciferníky věžních hodin. Po švédském vpádu do Čech došlo v r. 1656 k další opravě věže. Při té příležitosti byl do hlavní věžní báně vložen latinsky psaný pamětní spis.V minulosti prošla radniční věž opravami vícekrát, jak uvádí různé archívní materiály. V roce 1670 se opravovaly věžní hodiny a věž dostala novou omítku. K rozdělání malty bylo tehdy (jak uvádí archívní prameny) použití 10 věder vína a 5 věder piva. Další pozornost zasluhuje oprava hlavní věžní báně v roce 1833, při níž byl do mosazné skříňky v báni uložen spis shrnující události a život města od r. 1656. Práce byla tehdy zadána pokryvačskému mistru Tomáši Janouschkovi z Jihlavy. Ten vykonal veškeré práce bez lešení. Ve zprávě čteme, že tato událost byla spojena s velkou slavností. Když mistr Janouschek nasadil báň na vrchol věže, vystoupil dokonce i na tuto a bez opory na ní stoje, držíce praporec vážící 54 liber (27 kg) zamával jím na všechny světové strany a zasadil jej do báně. Potom se spustil na ochoz, odkud shazoval k obveselení shromážděných obyvatel drobné pečivo, které si pro tento účel nechal napéci a poté se po lanu spustil dolů mezi rozveselené davy, které uspořádaly odvážnému mistrovi bouřlivé ovace. Tato scéna je zachycena na terči znojemských ostrostřelců, které jsou uloženy v depozitáři znojemského muzea, z let bezprostředně po opravě.
Věž byla opravována ještě v roce 1854, kdy byl dřevěný ochoz vyměněn za litinu. Práce byly svěřeny tesařskému mistru Wallenderovi z Retzu, lité zábradlí dodaly železárny v Blansku.
Při opravách věže v minulých staletích bylo pamatováno i na věžní hodiny, o nichž nevíme přesně, kdy byly pořízeny.Během staletí na ně bylo stále méně spolehnutí. A tak po důkladné prohlídce hodinového stroje r. 1898 se městská rada usnesla opatřit nové věžní hodiny. Hodinový stroj byl objednán u vídeňské firmy Schauer. Hodiny pak vydržely bez opravy po čtvrt století. V roce 1923, když z jedné z věžiček spadl praporec, bylo rozhodnuto provést i celkovou opravu hodin. Tehdy byl hodinový stroj rozebrán, rozebrán, vyčištěn, instalováno nové pérové zařízení a provedena výměna zrezivělých hodinových ručiček. Hodinový stroj firmy Schauer v padesátých letech minulého století už definitivně dosluhoval. Dole mezi trámy uvízlo jeho těžké kamenné závaží a tak v roce 1959 byl instalován nový hodinový stroj vyškovské továrny na výrobu věžních hodin, který sloužil do roku 2001. Na samém sklonku 2. světové války, při náletu 20. dubna 1945, byla radniční věž na nižní straně ochozu poškozena. K rozsáhlé opravě bylo přikročeno počátkem padesátých let. Původně otevřený ochoz byl tehdy uzavřen dřevěným bedněním s malými okny po obvodu. Tehdy také byla snesena a opravena hlavní věžní báň.
Radniční věž měla v minulosti také praktický význam. Býval na ní strážný, který měl za úkol ve dne i v noci sledovat město i okolí. A aby svoji službu nezanedbával, musel každou hodinu hlásit čas. Tato strážní služba měla v minulosti jistě velký význam, neboť město Znojmo bylo se svým hradem zapojeno do soustavy strážních hradů na jižní hranici českého státu. V pozdějších dobách se hlídky omezovaly pouze na hlášení požárů. Původně věž ochoz vůbec neměla (ten byl zřízen až při velké opravě věže v letech 1592 -1594) a strážný pozoroval okolí z malé místnosti, která uprostřed věže zůstala a dnes je obklopena uzavřeným ochozem. V 19. století byl na věž zaveden i telefon. Strážní služba na věži byla vykonávána až do roku 1924.
Počátkem 90. let 20. století se na věži začaly objevovat závady ohrožující dokonce bezpečnost chodců. Proto bylo v druhé polovině roku 1993 přistoupeno k dosud posledním rozsáhlým opravám. Z nich jmenujme především výměnu bání a otočných korouhví a opravu měděné krytiny. Ve čtvrtek 23. září 1993 byla spuštěna nejvýše umístěná radniční báň a následně otevřeno 8 tub s dokumenty, které obsahovala. Nejstarší schránka pocházela z roku 1816 a obsahovala mj. ukázky dobových platidel a také dva křížky Hispanica z 26. září 1656. Další tuby s dobovými doklady pocházely především z let velkých oprav, tedy 1890 a 1951. Do báně byla následně přidána nová tuba s aktuálními doklady a opravená báň byla zpětně umístěna na věž.
Z ochozu radniční věže je za jasného počasí velmi krásný pohled na široké okolí a v dálce lze pozorovat výběžky Českomoravské vrchoviny na severozápadě a Pálavské vrchy, patřící již ke karpatské soustavě, směrem na jihovýchod. Při zvlášť příznivé viditelnosti je možno zahlédnout i velmi vzdálené vrcholky rakouských Alp.
